Vývoj skla od historie až po současnost:sklarskemuzeumkvetna.svet-stranek.cz
Vývoj skla od historie až po současnost
vznik skla
V přírodě se sklo v čisté podobě nevyskytuje, existují ovšem nerosty, jež se mu svou vnější podobou blíží – sopečný obsidián, horský křišťál či některé metamorfní formy křemene.
Sklo se musí nejprve vyrobit a teprve potom zpracovávat. Vtom je jeho výjimečnost, neboť je svým způsobem nejstarší uměle vyrobenou hmotou v lidských dějinách.
Objev výroby skla se datuje již do doby bronzové (3. tisíciletí př.n.l.) jako vedlejší produkt keramické výroby.
Nejstaršími výrobky skla jsou korálky.
Výroba skla byla vždy tajemstvím. Předávalo se z otce na syna.
Kromě výroby speciálních technických skel nalezneme dnes jen málo postupů, které by neznali už naši předci. Snad v žádném jiném oboru, který navazuje na stará řemesla, nemá tradice tak velký význam.
Sklářství je obor s nesmírnou tradicí a jeho technické a technologické základy jsou světovým kulturním dědictvím.
Sklářské suroviny
Pro výrobu je třeba značného množství surovin, které během tavby vytvářejí sklo požadované kvality a barvy. Nejdůležitějšími surovinami jsou ty, které tvoří podstatu skla.
Říká se jim sklotvorné a dělí se na:
• Mřížkotvorné (vytvářejí novou krystalickou mřížku - křemičité sklo)
• Taviva (umožňují tavbu, tedy rozpad krystalické mřížky surovin)
• Stabilizátory (umožňují vázání radikálů, vznik nové krystalické mřížky a její stabilizaci)
V laboratorním měřítku se dosud při výrobě skla vyzkoušelo asi 60 prvků, v průmyslové výrobě něco kolem 40 prvků (čtvrtina všech známých prvků na Zemi). V běžné sklárně se užívá 50 až 100 různých sklářských surovin.
Základní suroviny pro výrobu skla – písek, soda nebo potaš a vápenec
zdroj kniha Sklářství, Vlastimil Vondruška
